Anuita – pravidelná platba obsahující jak úrok, tak splátku. Tato částka je po domluvenou dobu stejná, mění se pouze poměr úroku a splátky. Klesá úrok a zvyšuje se hodnota splátky. Často používané u družstevních bytů.

Bytové družstvo – vystupuje jako právnická osoba – společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory vlastních členů i dalších osob. Základním dokumentem jsou stanovy. Nejvyšším orgánem je pak členská schůze, která volí představenstvo (zastupuje družstvo).

Číslo evidenční – zpravidla se tímto číslem označují rekreační objekty a domky. Jedná se o budovy určené k bydlení, které však nejsou opatřeny číslem popisným.

Číslo listu vlastnictví – číslo, pod kterým je majitel zapsán v katastru nemovitostí.

Číslo orientační – jedná se o číslo upřesňující číslo v ulici. Čísla orientační jsou zpravidla menší hodnoty a nejsou celostátně povinná.

Číslo popisné – každá budova trvalého charakteru je povinna jej mít. Jedná se zpravidla o číslo vyšší hodnoty. Toto číslo se standardně uvádí před lomítkem.

Číslo parcelní – toto číslo uvádí označení parcely v katastrálním území. Skládá se z kmenového čísla a čísla oddělení.

Fond oprav – jednotliví majitelé bytových jednotek posílají do fondu peníze dle výše jejich podílu na společných prostorách. Tento podíl lze nalézt ve výpisu listu vlastnictví dostupného na katastrálním úřadě.

Osobní vlastnictví bytu – majitelem bytu je fyzická osoba. Jedná se o místnosti, které určil stavební úřad k bydlení. Tyto prostory musí být zapsány v katastru nemovitostí.

Jistina – nebo také kauce, záruka. V souvislosti s pronájmem bytu se jedná o zajištění závazku formou složení peněz ve sjednané výši. Dle NOZ je nově pronajímatel povinen nájemníkovi za složení této kauce vyplácet úrok.

Mezanin – jedná se o podlaží mezi přízemím a prvním nadzemním patrem.

Mezonet – Byt ve dvou a více úrovních, standardně propojen schodištěm. Často se používá ke spojení nejvyššího patra bytu s podkrovím.

Nájemník –osoba, které je za úplatu přenecháno užívání bytu po smluvenou dobu.

Nájemní smlouva – prostřednictvím smlouvy přenechává pronajímatel nájemci za úplatu věc (v našem případě byt), který z ní má poté užitky. Tato smlouva je časově vymezena (sjednává se doba).

Nájemné – finanční odměna pronajímateli za poskytování nemovitosti (bytu), kterou platí nájemník.

Nebytový prostor – jedná se o prostory, které nebyly stavebním úřadem určeny k bydlení. Jedná se rovněž o byty, kterým byl udělen souhlas umožňující využití k nebytovým prostorům.

Podnájem – nájemník pronajímá byt dalším osobám – podnájemníkům. K tomu je však potřebný souhlas pronajímatele. Jedná se o klasické přenechání užívání věci za úplatu.

Pronajímatel – osoba, která za úplatu přenechává byt nájemníkovi, aby jej ve smluvené době užíval.

Pronájem – česká legislativa zná ve spojitosti s bytem pouze pojem „nájem bytu“, tzv. pronájem se ale běžné komunikaci používá. Na základě nájemní smlouvy pronajímatel poskytuje za úplatu nájemníkovi byt aj.

SIPO – služba umožňující sdružit více inkasních příkazů od různých společností. Plátce obdrží spojovací číslo, které pak předá poskytovatelům služeb. V ČR službu poskytuje Česká pošta.

Společenství vlastníků jednotek – právnická osoba, která může vzniknout v budově s alespoň pěti byty a třemi různými majiteli. Aktuálně lze ale založit SVJ i v budově s méně byty, pokud s tím všichni vlastníci souhlasí. Založení SVJ je podloženo schválením stanov a následným zápisem do obchodního rejstříku.

Spotřební složka UT, TUV – jedná se o náklady za teplo účtované dle odečtů měřidel nebo jiných tepelných indikátorů.

Realitní makléř – osoba, která poskytuje služby spojené s pronájmy bytů aj. Jedná se o zprostředkovatele, který si bere za svoje služby odměnu.

Zůstavitel – osoba, jejíž majetek a závazky přešly po smrti na dědice.